sobota 25. 8. 2012
Naše první ekvádorské zastavení se odehrálo v Ekologické rezervaci Manglares Churute, asi 150 km od hranic s Peru. Rezervace zahrnuje deltu řeky Guayas s přilehlými ostrůvky a poloostrovy, kde se dodnes vyskytuje původní mangrovníkový prales se svou specifickou flórou i faunou.
My jsme do návštěvnického centra rezervace dorazili už v pátek večer. Místní správci nás nechali přespat na parkovišti a ráno nás v sedm hodin vzbudili otázkou, v kolik hodin chceme vyrazit. Po snídani jsme byli seznámeni s naším průvodcem, který nám začal španělsky vysvětlovat, co můžeme v rezervaci vidět. Můžeme jít na naučnou stezku za 30 USD (600 Kč) za průvodce nebo jet loďkou po deltě za 65 USD (1300 Kč), vstupné je zdarma, jako nyní na všechny ekvádorské atrakce vlastněné státem. Cena se nám zdála dost přemrštěná a několikrát jsme se ptali, jestli můžeme jít bez průvodce. Bylo nám řečeno, že ne, že bychom mohli zabloudit. Namítli jsme, že máme GPS navigaci. Nakonec hoši souhlasili, dostali jsme mapku a vysvětlení, jak se ke stezce dostat. Bylo to primitivní. Chudáci průvodci, celou noc si na nás brousili zuby a nakonec si nevydělali ani dolar.
Za asi 15 minut jízdy jsme dorazili ke stezce Los Aulladores, kterou jsme si prošli během půl hodiny. Z 260 druhů ptáků, kteří tu mají žít jsme neviděli ani jediného, zato jsme slyšeli řádění opic v korunách stromů a dvě opice jsme i zahlédli. Cesta byla mimochodem zcela zřetelná a tak vyšlapaná, že by se tu neztratil ani slepý... Bohužel nás ze stezky vyhnala hejna komárů, a tak jsme přejeli kousek dál k přístavu. Na krátké stezce jsme teprve viděli pravý mangrovníkový les s kořeny tak hustými, že by tam neprošla snad ani veverka. V bahnité půdě se schovávala spousta malých černých krabů, což byli kromě jedné kačeny jediní živočichové, které jsme na stezce zahlédli.
Naše první ekvádorské zastavení se odehrálo v Ekologické rezervaci Manglares Churute, asi 150 km od hranic s Peru. Rezervace zahrnuje deltu řeky Guayas s přilehlými ostrůvky a poloostrovy, kde se dodnes vyskytuje původní mangrovníkový prales se svou specifickou flórou i faunou.
My jsme do návštěvnického centra rezervace dorazili už v pátek večer. Místní správci nás nechali přespat na parkovišti a ráno nás v sedm hodin vzbudili otázkou, v kolik hodin chceme vyrazit. Po snídani jsme byli seznámeni s naším průvodcem, který nám začal španělsky vysvětlovat, co můžeme v rezervaci vidět. Můžeme jít na naučnou stezku za 30 USD (600 Kč) za průvodce nebo jet loďkou po deltě za 65 USD (1300 Kč), vstupné je zdarma, jako nyní na všechny ekvádorské atrakce vlastněné státem. Cena se nám zdála dost přemrštěná a několikrát jsme se ptali, jestli můžeme jít bez průvodce. Bylo nám řečeno, že ne, že bychom mohli zabloudit. Namítli jsme, že máme GPS navigaci. Nakonec hoši souhlasili, dostali jsme mapku a vysvětlení, jak se ke stezce dostat. Bylo to primitivní. Chudáci průvodci, celou noc si na nás brousili zuby a nakonec si nevydělali ani dolar.
Za asi 15 minut jízdy jsme dorazili ke stezce Los Aulladores, kterou jsme si prošli během půl hodiny. Z 260 druhů ptáků, kteří tu mají žít jsme neviděli ani jediného, zato jsme slyšeli řádění opic v korunách stromů a dvě opice jsme i zahlédli. Cesta byla mimochodem zcela zřetelná a tak vyšlapaná, že by se tu neztratil ani slepý... Bohužel nás ze stezky vyhnala hejna komárů, a tak jsme přejeli kousek dál k přístavu. Na krátké stezce jsme teprve viděli pravý mangrovníkový les s kořeny tak hustými, že by tam neprošla snad ani veverka. V bahnité půdě se schovávala spousta malých černých krabů, což byli kromě jedné kačeny jediní živočichové, které jsme na stezce zahlédli.
 |
| Procházka hustým lesem. |
 |
| Mohutný kořenový systém. |
 |
| Mangrovníkové lesy v deltě řeky Guayas. |
 | |
| Superhusté mangrovníkové kořeny. |
Žádné komentáře:
Okomentovat