Zona Cafetera a Valle de Cocora

středa 12. a čtvrtek 13. 9. 2012

Zonu Cafeteru, neboli "kávovou zónu" Kolumbie tvoří okolí tří měst, Manizales, Pereira a Armeria nějakých 300 km západně od Bogoty. Káva se zde v příjemném klimatu pěstuje na větších či menších soukromých plantážích, kterým se říka "finca". My jsme ve středu odpoledne nedaleko městečka Salento navštívili Fincu El Ocaso, jednu ze dvou, která zde organizuje prohlídky pro turisty.

Fincou nás za 6000 CP/os (66 Kč) provedla sympatická průvodkyně Melva, která po našem upozornění, že španělsky moc neumíme, mluvila pomalu a zřetelně jak v mateřské školce. Prohlídka plantáže trvala asi půl hodiny. Dozvěděli jsme se, že pěstování kávy je náročný a dlouhodobý proces. Pěstování rostliny od semínka po první sklizeň trvá 36 měsíců! Kávovník pak plodí dvakrát do roka, hlavní sklizeň je od března do května, vedlejší v říjnu a listopadu. Každý kávovník plodí přibližně 3 roky a pak se musí odseknout úplně u země, aby znovu obrostl. Po celkem devíti letech musí být nahrazen novou rostlinou. Na farmě se taky chová 250 prasat, jejichž trus se používá na ekologické hnojení rostlin. Káva roste v nadmořských výškách od 1200 do 1600 m. Zde se pěstuje geneticky modifikovaná káva odolná proti jakési skvrnitosti listů. Není to už pravá "arabica", ale směs různých typů kávy. Kolumbie je 4. největším producentem kávy na světě, po Brazílii, která drží suverénní primát, Vietnamu a Indonésii.

Po sklizni se vždy dvě kávová zrna vyloupnou z červené slupky, vymáčí ve vodě nebo očistí kartáčkem od svého lepkavého povrchu a usuší v sušárně nebo na slunci. Usušená zrna se ručně přeberou a odstraní se jejich suchá slupka. Takto upravená káva se v pytlích prodává federaci, která potom rozhoduje o její ceně a zemi vývozu. Každá země, která kávu dováží, má svá specifika pro typ pražení a hustotu mletí kávy. Prohlídku jsme zakončili šálkem kávy, která byla překvapivě slabá, ani hořká, ani kyselá a dala se pít i bez cukru a mléka.

Se sympatickou průvodkyní a její maminkou jsme pak strávili i celý večer, protože nám dovolily přespat v autě na jejich dvorku na nedaleké malé plantáži. Kromě dobré kávy a výborné ranní čokolády z vlastních kakových bobů jsme ochutnali i teplý nápoj "panela", což je vlasně ve vodě rozpuštěný cukr, tvořený zahuštěnou šťávou z cukrové třtiny.

Druhý den jsme zajeli do nedalekého údolí, Valle de Cocora. Počasí nám nepřálo, silně foukalo a vypadalo to, že každou chvilku přijde bouřka. Odmítli jsme veškeré nabídky průvodců a výletů na koních a udělali si malou procházku, během které jsme pofotili místní vysokánské palmy (Palma de Cera), které se staly kolumbijských národním stromem, přestože rostou pouze tady. 

Přednáška na téma, jak z nevábných bobulí vyrobit nápoj libé vůně i chuti. Společnost nám dělá Švýcarka Chiara.

Zde už klíčí nové kafíčko.

Také tady se řídí heslem: Sázej stromky pro potomky!

Vzrostlá kávová plantáž je značně neprůchozí.

Nezralé plody kávovníku poznáme podle zelené barvy...

...zatímco zralé jsou červené.

Kávovník napadený jakousi zákeřnou chorobou.

Zde, ve strojovně, se za pomocí těchto udělátorů odděluje slupka od kávových zrn.

Čerstvě vylouplé kávové zrnko.

Skleník na sušení kávových zrn je zrovna prázdný.

Kávové zrno sušené, ale dosud neloupané (v tzv. papyru).

Kávové zrno šlupky zbavené.

Vonná káva pražená.

Věhlasná znalkyně kávy si libuje, že tato chutná lépe než běžná melta.

Paní domácí se snaží, aby naše žaludky nezůstaly prázdné.

Decentní ukázka domácí květeny.

Volně žijící exotický opeřenec. Volně žijící znamená, že se procházel i mimo klec.

Další ukázka balkónové flóry.

Pohostinná průvodkyně z kávové plantáže se svou matkou a celým česko-švýcarským příživnickým týmem.

Krajinka ve Valle de Cocora.

Nezvykle vysoké palmy ve Valle do Cocora.

Zajímavé to květiny.

Z ptáků se nám ve Valle de Cocora líbíl tento modrý krasavec...

...z ryb nás nejvíc zaujali pstruzi na našem grilu.