Prales v okolí městečka Mindo


pondělí 3. a ůterý 4. 9. 2012

Mindo je malé ospalé městečko s nadmořskou výškou pouhých 1250 m ležící asi 3 hodiny západně od Quita. Je centrem oblasti plné přírodních zajímavostí. V jeho okolí totiž leží původní tropický prales plný jedinečné flóry a fauny.

Už po cestě z Quita jsme navštívili Rezervaci Pahuma, která slibovala být rájem pro botaniky specializující se na orchideje. Po zaplacení 5 USD/os (100 Kč) jsme si prošli malou botanickou zahradu a dvě stezky vedoucí ke dvěma vodopádům. Orchideu jsme ale nezahlédli ani jedinou. Z fauny jsme se kochali hlavně zajímavými pavouky, kteří trpělivě čekali, až si je vyfotíme a přestaneme jim svým repelentem odhánět hmyz. Spatřili jsme pavouka vskutku nevídaného. Asi 1 cm velký tmavý pavouk měl na zádech neuvěřitelnou kresbu, která vypadala jako hlava nějakého černo-zeleného hmyzu nebo malého mimozemšťana, dokonce doplněnou dvěma páry špičatých "tykadel"! Také jsme v podrostu zahlédli několik nosálů, kteří se pískáním navzájem upozorňovali na blížící se nebezpečí.

Další zastávkou v oblasti byla soukromá rezervace Bellavista. Vypadalo to, že Bellavista je spíše  pro movitější turisty, protože nabízela luxusní ubytování uprostřed přírody s teplou sprchou a plně vybaveným barem. Ale i pro návštěvníky s nízkým rozpočtem měla Bellavista co nabídnout. Za 5 USD/os jsme si mohli projít jakoukoli z desítky upravených stezek, čehož jsme využili a ráno vyrazili na asi hodinovou procházku. Viděli jsme několik kolibříků, ptáka, kterého jsme nazvali modrým havranem a dokonce se v hustém listoví Jurovi podařilo vyfotit místního specifického tukana.

Největším zážítkem v Bellavistě jsou ale kolibříci. U hlavní budovy rezervace je asi 10 krmítek uzpůsobených pro kolibříky se sladkou vodou malí ptáčci se můžou v kteroukoli denní dobu zbláznit, aby si pořádně nacpali bříška. Kolibříci všech možných barev a druhů baští svými dlouhými jazýčky z krmítek vsedě nebo v letu. Odhánějí se a bojují spolu a zvuk jejich křídel silně připomíná zvuk zubní vrtačky. Vydrželi jsme u jednotlivých krmítek snad dvě hodiny a fotili a točili, co nám baterie stačily.

Hustý porost primárního tropického lesa.


Mohutné kapradiní.

Přírodovědná vycházka do útrob pralesa.

Podařilo se nám zahlédnout i jednoho tukana.






U krmítek pro kolíbříky je nátřesk. Asi bude polední pauza na oběd.

Někteří kolibříci se krmí v sedě...

...někteří nasávají za letu.



















Spatřit se dají nejen kolibříci.



Veverka, vědoma si větší atraktivity kolibříků než hlodavců, se snaží zaujmout alespoň louskáním oříšků.

Z říše hmyzu jsme spatřili tohodle podivného pavouka.

Žádné komentáře:

Okomentovat