Továrna na výrobu třtinového rumu

středa 10. 10. 2012

Nedaleko města David v západní části Panamy jsme navštívili továrnu na výrobu farmaceutického lihu a populárního třtinového rumu značky Carta Vieja. Prohlídku jsme si museli objednat už v pondělí, ale měli jsme přes David cestu dvakrát, takže to nevadilo. Fabrika na rum tu stojí už více než 100 let, což je na místní poměry dávná historie. Má asi 100 zaměstnanců a kromě veškerého vybavení potřebného k výrobě alkoholu tu je i hřiště, restaurace a stáj s koňmi.

V deset hodin dopoledne jsme tedy přijeli do továrny, kde se nás ujal mladý zaměstnanec, který normálně pracuje v laboratoři. Pokud ale přijdou objednaní návštěvníci, provádí je po areálu a vysvětluje celý výrobní proces. Rum i líh se vyrábí z melasy, která se sem dováží z nedaleké továrny na výrobu cukru. Jedná se samozřejmě o třtinovou melasu, která má asi 14 % cukru. Všude kolem byla pole s cukrovou třtinou, takže materiálu je dostatek. Po fermentaci surové melasy následuje destilace. Nejkvalitnější alkohol se destiluje několikrát a pak se používá pro farmaceutické účely. Ten méně kvalitní se použije na výrobu rumu.

Výroba třtinového rumu má 2 fáze. Nejprve se asi 60%-tní alkohol napustí do velkých dřevěných sudů o objemu 30 000 litrů, kde zůstane 2 - 8 let. Ve druhé fázi je přepuštěn do malých dubových sudů o objemu 200 litrů, kde zraje další 3 - 15 let. Dubové sudy se vyrábí pouze ze specifických druhů dubu, buď je dováží s USA nebo z Francie. Na výrobu rumu se používají starší sudy, ve kterých zrála whisky. Před použitím se vykuřují. Tyto sudy jsou polopropustné, dovnitř proniká kyslík, který alkohol oxiduje. Vznikají kyseliny a estery, které dodávají rumu jeho specifickou chuť a aroma. Každým rokem se ze sudu vypaří skoro 10 % jeho obsahu, také mírně klesá procento alkoholu. Po době strávené v sudech se alkohol mísí s vodou, upravenou přímo v továrně. Výsledný obsah alkoholu v rumu je od 35 % do 38 %, podle typu. Ve fabrice se vyrábí tři hlavní řady - Rom Aňejo (starý, je nejtmavší, zraje nejdéle a má 38 % ethanolu), Rom Claro (čirý, má světle hnědou barvu a 35 % ethanolu) a Ron Extra Claro (extra čirý, po procesu se filtruje, aby se odstranila veškěrá barva, má 35 % ethanolu).

Prohlídku jsme zakončili v laboratoři pro kvalitativní měření. Vybavení bylo celkem jednoduché, používali hustoměr, pH-metr, spektrofotometr a plynový chromatograf. Pak se s námi náš průvodce rozloučil a sympatická slečna v recepci nám dala ochutnat jednotlivé řady vyrobených rumů. Nejvíce nám chutnal Ron Extra Claro, byl velice jemný a nejpříjemněji voněl. Domácí meruňkovice to ale není, že...

Vše začíná na plantáži cukrové třtiny.

V těchto nádobách se vesele fermentuje.

Destilační zařízení. Dovnitř nás nepustili - hrozí nebezpečí výbuchu, či uchlastání.

Zde rum zraje ve velkých nádržích.

Tady probíhá zrání v dubových sudech.

Promovaný chemik se vetře kamkoliv.

Zaměstnanec laboratoře váha, zda má láhev rumu nalít do analytického přístroje, nebo radši do sebe.

V pokusných baňkách se tiše louhují vzorky sudů, zatímco personál laboratoře čelí přívalu Věrčiných vědeckých otázek.

Kompletní produkce rumů značky Carta Vieja.

Firmě potrvá několik měsíců, než se vzpamatuje z propadu produkce, který jí způsobila Věrka svou důkladnou degustací.

Boquete

pondělí 8. - úterý 9. 10. 2012

Panamské městečko Boquete leží v nadmořské výšce přibližně 900 m n.m. na úpatí vulkánu Barú, takže klima je zde mnohem chladnější než v pobřežní nížině. V období dešťů, které v říjnu vrcholí, tu ale každé odpoledne prší, a to hodně.

Do Boquete jsme přijeli někdy kolem třetí hodiny odpoledne a samozřejmě pršelo. Vyptali jsme se na stezky v přilehlém národním parku a dozvěděli se, že populární stezka Los Quetzales, pojmenovaná po středoamerickém mýtickém ptáku Quetzalovi, je otevřená jen z části, protože vysoká hladina řeky v tomto období znemožňuje průchod stezky suchou nohou. Nevadí, dopolední procházka v  její otevřené části nám bude stačit, stejně by odpoledne pršelo a neviděli bychom nic, natož Quetzala. Deštivou noc jsme přečkali na plácku u řeky a ráno v příjemných 16°C vyrazili (po zaplacení 5 US$/os, tj. 100 Kč) na stezku. Cesta k řece a zpět měla trvat 4 hodiny. Stezka nejprve vedla po široké cestě mezi farmami, ale pak se naštěstí odpojila a vedla podél řeky uprostřed pralesa. První přechod řeky byl zajištěn díky kluzké kládě položené přes řeku, po které jsme se raději přesunuli v sedě, než abychom riskovali pád do potoka plného kamenů. Druhý přechod řeky by se rovnal brodu, a tak jsme se otočili a za 3 hodiny pomalé chůze se spoustou zastávek dorazili zpět k stanici správců parku, kde jsme byli pochváleni, jak rychle jsme to zvládli. Kromě několika vrabcoidních ptáků a jedné veverky jsme neviděli ani žíváčka, ale naštěstí jsme nezmokli.

Odpoledne jsme se vydali o několik kilometrů na západ směrem k pobřeží, do termálních koupelí Pozos de Caldera. Po asi 20 minutách chůze od parkoviště jsme dorazili na farmu, na jejímž území se horké prameny nacházejí. Byly jsme ochuzeni o 2 dolary každý (40 Kč) a varováni, abychom si nenechávali věci okolo bazénků, protože drzé opice by nám je mohly odnést. Převlékli jsme do plavek a ponořili se do osvěžujících vod 38°C teplého bazénku. Asi za 3 minuty jsme se vynořili a rozhodli se najít něco chladnějšího. Přece jen venkovní teploty okolo 30°C pobytu v horkých pramenech moc nepřejí. Zkusili jsme ještě 2 bazénky, vždy ještě o něco teplejší a nakonec se zchladili v řece tekoucí kolem. Opice si nás do řeky sice přišla prohlédnout, ale našich věcí si nevšímala. Zato si až moc všímala malého klučiny, který se jí lekl a začal utíkat. Opičí potvora na něj skočila a pokousala ho. Zahnali jsme ji, ale klučina bude mít z opic strach asi do konce života. Protože se začínalo zatahovat a povážlivě blýskat, vrátili jsme se k autu. Tradičnímu odpolednímu dešti jsme se vyhnuli jen o pár vteřin.

Na takto velký květ si troufne jen kolibřík s extra dlouhým zobákem.

Rostou! Ale na smaženici to nebude.

Věrka se statečně noří do horkého pramene.

Závěrečné schlazení v řece.

Moc soukromí si tu člověk neužije.

Vypadá nevinně, ale je to zatraceně drzá opice.

Panamský průplav

sobota 6. 10. 2012

Když se řekne Panama, všem se jistě vybaví slavný Panamský průplav. Ani my jsme si tuhle technickou lahůdku nenechali ujít a navštívili Gatúnská zdymadla.

Průplav byl dokončen Američany v roce 1914 po známém debaklu francouzského stavitele Suezkého průplavu, kterému se nejen že nepodařilo oba oceány propojit, ale díky malárii, žluté zimnici a častým sesuvům půdy tu zahynuly desetitisíce dělníků. Od roku 1914 do roku 1999 patřil průplav a celé jeho okolí USA, které si kolem postavily vojenskou zónu a průplavem pouštěly pouze lodě ze spřátelených zemí. V roce 2000, po dvacetiletém byrokratickém procesu, získala průplav Panama, pro kterou se stal okamžitě nejvyšším zdrojem příjmů státního rozpočtu. Kromě poplatků za použití průplavu vydělává země také na dalších přidružených službách, jako turismus a velké bezcelní obchodní zóny.

Gatúnská zdymadla tvoří bránu do Karibského moře a tedy Atlantického oceánu. Lodě pak proplují jezerem Gatún a dále je na cestě k Pacifiku čekají ještě zdymadla Pedro Miguel a Miraflores. Cesta 80 - ti kilometrovým kanálem jim trvá až 10 hodin. Všechna zdymadla dnes tvoří tři komory a může jimi proplout loď o maximální šířce 32 m a délce 294 metrů.  Denně propluje kanálem 35 - 40 lodí. Dopoledne vždy směrem k Pacifiku, odpoledne směrem k Atlantiku a v noci proplouvají menší lodě oběma směry, protože zdymadla mají vždy dvě sady komor. Průplav dnes zaměstnává 10 000 lidí, z nichž 1600 jsou ženy. Během komentované prohlídky, kterou jsme na Gatúnských zdymadlech absolvovali (5 USD/os, cca 100 Kč), propluly zdymadly dvě lodě. Cena za dopravu se různí podle velikosti nákladu. Jedna loď platila 116 000 USD (2 320 000 Kč) a druhá plně naložená kontejnery pak 408 000 USD (8 016 000 Kč).

Do stého výročí otevření kanálu v roce 2014 má být kanál upraven, aby jím mohly proplouvat ještě větší lodě. Staví se dvě nová zdymadla s novou technologií, kde se bude voda recyklovat, prohlubují se stávající cesty i jezero Gatún. Maximální šířka lodě, která bude moci proplout průplavem se zvýší na 49 metrů, délka na 366 metrů.

Stejně jako v dobách stavby průplavy i dnes je největší hrozbou pro jeho průjezdnost počasí. Když prší hodně, jako například teď v říjnu, voda z jezera se musí odklonit do nedaleké přehrady či úplně zastavit dopravu. Pokud je vody málo, musí se snížit počet proplouvajících lodí.  

Do zdymadla se souká jedna z třiceti sedmi velkých lodí, které dnes proplují průplavem.

Loď je do plavební komory tažena šesti lokomotivami a tlačena remorkérem.

Zdymadlo je už zcela naplněno vodou. V pozadí čínská kontejnerová loď.

Dvojitá vrata zdymadla.

Tržnice v Cartageně

středa 26. 9. 2012

Jedno horké Cartagenské dopoledne jsme se vydali na městský trh Mercado Bazurto, abychom si nakoupili ryby na gril k obědu a po trhu se porozhlédli. Jakmile jsme vystoupili z taxíku, stali jsme se samozřejmě středem pozornosti a chlapíci nám okamžitě začali nabízet ryby různých barev a tvarů. Zatím jsme si nevybrali a ponořili se do trhu hlouběji. Objevili jsme spoustu neznámého ovoce, jehož jména jsme zapomněli hned, jak jsme od příslušného stánku odešli. Pozorovali jsme černošky nosící své zboží v lavorech na hlavě a specialitu místního trhu - chlapíky tlačící robusní železné vozíky podobné těm v supermarketu. Když už má nějaký nakupující plné ruce nakoupeného zboží, chlapík přijede i s vozíkem a nákup odveze k autu nebo autobusu.

Trh rozhodně není upravené místo pro turisty jako zbytek Cartageny. Cesty jsou porkyté tlustou vrstvou mazlavého bláta od častých dešťů, což zřejmě nikomu nevadí a vesele se procházejí bahnem ve svých sešlapaných ťapkách.

Jsme u moře a tak o ryby tu není nouze.

Banánů jsou tu k dostání úplné hromady.

Po dešti nastala před masnou ošemetná dopravní situace.

Tohle je rajče, ale stromové.

Kokosy různých kvalit i cen.

Ano vážení, figuru si spravíte nikoliv pivem, ale zeleninou!

Tady se nikam nespěchá.

Někteří prodejci se mohou přetrhnout.

Na prodej melounů je potřeba pořádná váha.

Člověku při nakupování pořádně vyhládne.