neděle 22. 4. 2012
Uprostřed vyprahlé krajiny severozápadní Argentiny v podhůří And leží na náhorní plošině malý, nečekaně zelený národní park El Leoncito. Na jeho území jsou kromě řeky obrostlé krásně žlutými topoly (ano, i stromy v parku mají) hned dvě astronomické observatoře. My jsme navštívili jednu z nich, observatoř CASLEO, která je sice argentinská, ale na jejím provozu se podílí i Brazílie, Kanada, Španělsko a další evropské země.
V této oblasti je pro observatoř ideální prostředí, ve 2500 metrech nad mořem je přes 320 jasných nocí za rok. Oblast je ale seismicky aktivní, takže je teleskop se zrcadlem s 215 cm v průměru postaven na obrovském betonovém sloupu, který odolá i zemětřesení o síle 10° Richterovy škály. Observatoří nás provedla sympatická vědkyně. Přestože byla prohlídka ve španělštině, lecos jsme pochytili.
V observatoři pracuje celkem asi 60 vědců ve 14-ti denních turnusech, zbytek času pracují na univerzitě ve 200 km vzdáleném San Juanu. Obrázky z teleskopu se pouze uloží do počítače a posílají na zpracování na univerzitu nebo do ostatních spolupracujících zemí. V observatoři se kromě hvězd a planet zkoumají hlavně vzdálené galaxie; některé obrázky z teleskopu byly vážně úchvatné. To se to zkoumá něco, co je miliardy kilometrů daleko!
|
Stačí trochu suché zeleně uprostřed vyprahlé krajiny a je tu národní park. |
|
Potůček zurčí v decentním kaňonu. |
|
Dokonce je tu i vodopád! |
|
Observatoř CASLEO. |
|
Dalekohled v observatoři CASLEO. |
|
Prchající hlodavec. |
|
Na nedaleké suché pláni Bareal del Leoncito jsme překonali světový rychlostní rekord v kategorii obytných aut. |
|
Mezi místními zahrádkáři panuje ponurá nálada. Posledních třicet let nepršelo. |
Pěkné...ale - v lednu 2010 jsme tam na té hlavní cestě skoro zapadli v bahně...jak tam prší, je to fakt problém a tím bahnem se projet nedá...Jirka
OdpovědětVymazat