čtvrtek 10. 5. 2012
Kromě pouštní krajiny se na severu Chile nachází také spousta dolů. Jsou tu jak funkční doly převážně na měď, tak doly zavřené, jejichž ložiska už byla vyčerpána čí neprosperují tak, jak by měla. Příkladem za všechny jsou místní ledkové doly. Ledek se na severu Chile těžil ve velkém od poloviny 19. století do konce druhé světové války. Ledek se používal jako dusíkaté hnojivo prakticky na celém světě. V sále věnovaném tehdejší reklamě jsme našli krásné plakáty propagující chilský ledek v Asii, severní Americe i Evropě. Jeden plakát byl dokonce ve slovenštině! Těžba ledku po druhé světové válce náhle skončila s vynálezem syntetických dusíkatých hnojiv.
Dnes v oblasti bývalé slávy a bohatství leží několik opuštěných měst, z nichž dvě zapsané v UNESCU, Santiago Humberstone a Santa Laura, jsme navštívili. Kromě různých rezavých pozůstatků těžby, starých lokomotiv, jakýchsi reakčních van, polorozpadlých komínů a velkých opuštěných hal jsou hlavně v městečku Humberstone pozůstatky lidských obydlí. V městečku žilo v době největší slávy 3700 obyvatel a kromě domků tu měli i školu, obchody, lékaře, radnici, kostel a obrovské divadlo, které dodnes občas funguje. Z většiny soukromých domků jsou dnes malá muzea všech možných předmětů, které se v obou městech zachovaly. Nejzajímavější byla asi expozice hraček s podomácku vyrobenými panenkami, houpačkami, pistolkami a praky, se kterými si tehdejší děti hrávaly.
Přestože jsem se jako správný chemik pídila po principu zpracování vytěžené rudy, z ručně malovaných schémátek jsem ji nepochopila. Každopádně pro zvídavé čtenáře mohu doplnit, že vedlejším produktem při zpracování rudy byl i jód.
Kromě pouštní krajiny se na severu Chile nachází také spousta dolů. Jsou tu jak funkční doly převážně na měď, tak doly zavřené, jejichž ložiska už byla vyčerpána čí neprosperují tak, jak by měla. Příkladem za všechny jsou místní ledkové doly. Ledek se na severu Chile těžil ve velkém od poloviny 19. století do konce druhé světové války. Ledek se používal jako dusíkaté hnojivo prakticky na celém světě. V sále věnovaném tehdejší reklamě jsme našli krásné plakáty propagující chilský ledek v Asii, severní Americe i Evropě. Jeden plakát byl dokonce ve slovenštině! Těžba ledku po druhé světové válce náhle skončila s vynálezem syntetických dusíkatých hnojiv.
Dnes v oblasti bývalé slávy a bohatství leží několik opuštěných měst, z nichž dvě zapsané v UNESCU, Santiago Humberstone a Santa Laura, jsme navštívili. Kromě různých rezavých pozůstatků těžby, starých lokomotiv, jakýchsi reakčních van, polorozpadlých komínů a velkých opuštěných hal jsou hlavně v městečku Humberstone pozůstatky lidských obydlí. V městečku žilo v době největší slávy 3700 obyvatel a kromě domků tu měli i školu, obchody, lékaře, radnici, kostel a obrovské divadlo, které dodnes občas funguje. Z většiny soukromých domků jsou dnes malá muzea všech možných předmětů, které se v obou městech zachovaly. Nejzajímavější byla asi expozice hraček s podomácku vyrobenými panenkami, houpačkami, pistolkami a praky, se kterými si tehdejší děti hrávaly.
Přestože jsem se jako správný chemik pídila po principu zpracování vytěžené rudy, z ručně malovaných schémátek jsem ji nepochopila. Každopádně pro zvídavé čtenáře mohu doplnit, že vedlejším produktem při zpracování rudy byl i jód.
 |
| Dříve stačilo vzít za tuhle páku a odevšad se jistě hrnul ledek. |
 |
| Dělnické domky v Humberstone. |
 |
| Společenský dům. |
 |
| Útulná kuchyňka jednoho dělnického domku. |
 |
| Škola v Humberstone by mohla být ještě funkční. Stačilo by jen přešmirglovat lavice. |
 |
| Tady někde bude klíč k výrobě ledku. |
 |
| Ukázka hraček místních dětí. Co z nich asi vyrostlo...? |
 |
| Čilský ledek zúrodnil i Slovensko. |
 |
| A tady už jinde jsme - to je Santa Laura. |
 |
| Parádní pokoj továrnikovic rodiny. |
Žádné komentáře:
Okomentovat