Puerto Montt a jeho rybí trh v přístavu Angelmo


čtvrtek 29. března 2012

Přístavem Puerto Montt končí slavná Carretera Austral a začíná civilizace. Město má 175 000 obyvatel, takže jsme si zase museli zvykat na semafory, jízdu v pruzích a placené parkování. Civilizaci jsme ale využili nejen k doplnění zásob, ale i technické údržbě expedičního vozidla. Nechali jsme vyměnit olej, koupili novou "druhou" baterku (druhá baterka slouží na další vymoženosti našeho interiéru, např. ledničku, topení, světla apod.) a nechali zkontrolovat brzdy, které se nám po cestování v terénu už nezdály tak spolehlivé jako dřív.

Kromě technické kontroly vozidla jsme i my potřebovali nějakou tu vzpruhu. Za tímto účelem jsme navštívili místní trh v přístavu Angelmo, asi 3 km od centra města. Na trhu nabízejí místní různé řemeslné výrobky, pletené svetry a čepice jak z ovčí vlny, tak ze zaručeně pravé vlny lamy alpaka - i já jsem neodolala a zakoupila šálu (zaručeně 100 % - tní alpaka, ve skutečnosti s 60 % akrylu), která sice trochu kouše, ale zahřeje a za 120 Kč - no nekupte to!

Nejzajímavější částí trhu bylo ale samozřejmě jídlo. V kryté části prodávali ryby - hlavně lososy a tresky a různé druhy mušlí. Častým artiklem byli taky mořští ježci a krabi. V další části jsme pak narazili na tradiční sýry (konečně pořádný sýr!!!), klobásky a buřtíky, domácí marmelády a likéry, med i domácí máslo. No, co vám budeme povídat, nakoupili jsme do zásoby od všeho něco a několik další dnů se rozplývali nad uzeným lososem, voňavými klobáskami a výbornými sýry.

Nepohrdli jsme ani nabídkou místních restaurací, které se předháněly v nabídkách specialit. Chvílemi jsem si připadala jak na arabském bazaru, protože kuchařky vybíhaly na ulici, jen co nás spatřily, a předháněly se s nabídkou své restaurace. Jejich lákání jsme neodolali hned 2x, jednou si Jura dal tresku v jakémsi těstíčku a já polévku z různým mušlí (výživná, ale chuť mušlí poněkud nezvyklá) a podruhé jsem neodolala lososu na másle a Jura zaexperimentoval s jakousi směsí dvou mas. Risk se mu ale vyplatil, dostal misku plnou dobré "hmoty" pravděpodobně z mořského ježka a nahoře měl krabí masíčko. Celkově jsme vždy za jedno jídlo pro oba zaplatili cca 400 Kč, s pečivem, zeleninovým salátem a polévkou na zahřátí. Levné to sice nebylo, ale najedli jsme se k prasknutí a ochutnali dobrůtky, které u nás jen tak na stůl nedostanete!
Rybí jídelničky v přístavu. Utéct bez placení mohou jen zdatní plavci.

Přísun čerstvých ryb a jiných mořských potvor.



Dáte si mořského ježka, či snad nějakou škebli?

Kuchání mořských ježků je pro některé práce snů.

Nabídka škeblí.

Uzené mušle. Místní delikatesa, které stále nemůžeme přijít na chuť.

Co se neprodá, to se sní.


Některé mořské povory jsou pro nás, suchozemce, opravdovou záhadou.

K sehnání je i výborný sýr.

Losos pro Věrku, čalamáda z mořských ježků a krabů pro Juru.

Katedrála v Puerto Monttu.

Interiér katedrály.

V Puertu Monttu se žije skvěle! Tedy alespoň psům.

1 komentář:

  1. Anonymní22/4/12 21:03

    Uf.. ty mořské potvory "smrdí" až sem :)) Když vidím ty škeble, tak si vzpomenu na svou první (a zřejmě i poslední) zkušenost s nimi. Dala jsem si je v indoneské restauraci v NL - upravené, vařené v celku.. Avšak to bych nebyla já, abych je nerozkrojila.. což jsem neměla dělat.. do té doby chutné jídlo se po bližším prozkoumání trávicího traktu škeble proměnilo v hotové peklo !!! :-D Verča

    OdpovědětSmazat