pátek 26. 10. 2012
Nedaleko jezera Yojoa (čti: jochoa) na severovýchodě Hondurasu je vodopád s krkolomným názvem Pulhapanzak. Vodopád je vysoký 43 metrů a my se kromě klasické návštěvy přírodní zajímavosti za 60 Lempir/os (60 Kč) rozhodli navštívit i jeskyni za vodopádem (130 Lepmir/os - 130 Kč).
Byli jsme upozorněni, že se při prohlídce namočíme, ale to, co se stalo potom jsme opravdu nečekali. Průvodce nás odvedl dolů k vodopádu, sundal si tričko a jen v kraťasech skočil po hlavě do prvního bazénku pod zatím drobnou sprškou z vodopádu. My jsme do bazénku naštěstí skákat nemuseli, ale i tak mi sahala voda až po prsa. Prošli jsme ještě jedním bazénkém po mokré klouzající skále a ocitli jsme se v jeskyni. Jura nás vyfotil mokrým foťákem a my si mysleli, že je konec. To jsme se ale pletli.
Po pár minutách se průvodce zeptal, jestli teda můžeme dál. Překvapeně jsme kývli a teď to teprve začalo. Procházeli jsme různě hlubokými jezírky a přes morké kluzké skály přímo pod hlavním vodopádem, který nám do zad a hlavy bušil tak prudce, že to bolelo. Špatně se nám dýchalo, ve vodní tříšti jsme si připadali, jako bychom se topili, kvůli vodě v očích jsme neviděli ani na půl metru před sebe. Celou dobu jsme se navzájem drželi za ruce, jinak by nás asi proud vody smetl pryč. Úžasný zážitek nás čekal, když se nám podařilo prodrat hlavním proudem vodopádu. Ocitli jsme se ve zhruba půlmetrovém prostoru mezi skálou masou vody, která se přes nás valila s rámusem projíždějícího vlaku. Najedou se průvodce protáhl úzkou skalní rozsedlinou a zmizel nám z očí. Po chvilce se i nám podařilo vyškrábat se do úzkého vchodu poměrně prostorné jeskyně. Uff, takže tohle je ta jeskyně!?! Upřímně řečeno, čekali jsme spíš procházku po betonovém chodníčku s drobnou sprchou! Místo toho jsem občas přemýšlela, jestli se mé zdravotní pojištění vztahuje i na procházky pod vodopády...
Žádné komentáře:
Okomentovat