Pohřební věže v Sillustani

neděle 22. 7. 2012

V podvečer jsme se z přístavu Puno vydali na cca 35 km vzdálené archeologické naleziště Sillustani. Pohřební věže v Sillustani pocházejí z různých období, ale většinu zde postavili lidé kmene Colla kolem roku 1400 n.l. Po zaplacení vstupného (10 sol/os, t.j. 80 Kč) jsme vyšlapali mírný kopec a asi hodinu se procházeli po nalezišti mezi různými typy věží.

Nejzachovalejší věže dosahují výšky asi 12 metrů, jsou kruhové s průměrem 5,5 metrů u základny a 8,6 metrů u vrcholku. V každé je při zemi malý otvor, kterým se do věže vkládalo tělo a všechny věci, které by mohl zesnulý po smrti potřebovat. Jiné věže jsou dochované jen částečně a další jsou tak pobořené, že vypadají spíš jako nízké zasypané studny. Většina mumií a pohřbených předmětů byla v průběhu staletí rozkradena, a tak si archeologové nad původem některých věží dodnes lámou hlavy.

Z archeologického naleziště, které leží ve výšce 3897 m n.m., je také krásný výhled na jezero Umayo. Jezero je prý vhodné na pozorování vodního ptactva, my jsme tu ale nezahlédli ani kačenu.

Cestou zpátky jsme míjeli zachovalé statky z nepálených cihel složené vždy z vnější zdi a několika budov uvnitř. Před každým stál jeho majitel s všudypřítomnými lamami či alpakami a lákal turisty, aby si jeho typický příbytek vyfotili. My zastavili u jedné sympatické stařenky jménem Lukrécie, povykládali si, vyfotili její obydlí a nakonec ji obdarovali jedním solem (8 Kč). Usmála se na nás a pěkně poděkovala. Lidé jsou v Peru i přes přívaly turistů stále nečekaně přítelští!

Jezero Umayo.



Tady už je zrekonstruováno...

...zde se zatím jen podpírá.





Jde to i bez malty.



Tradiční obydlí v okolních vesničkách.

Tihle býci nesmí chybět na střeše žádného stavení.

Stařenka Lukrécie se svou alpakou.



Žádné komentáře:

Okomentovat