Minulý týden jsme se rozjeli podívat na slavný ledovec Perito Moreno, jeden z mála pevninských postupujících ledovců a podle průvodce Lonely Planet - hvězda mezi ledovci. Ledovec leží na cca 51. rovnoběžce a v nadmořské výšce pouhých 250 m n. m. Přehrazuje jednu větev Laga Argentino a vytváří tak 2 samostatná jezera, která pak mají rozdílnou výšku hladin. Jednou za čas pak voda ledovcovou hráz "prorazí", což je vždy velká atrakce sledována tisíci turistů a argentinskou televizí.
V úterý večer jsme přijeli k ledovci, abychom zhlédli západ slunce nad ledovcem, a přespali v parku, přestože to není oficiálně povoleno (není to ale ani zakázáno a kdo má platit 2x to nehorázné vstupné 100 pesos za osobu?!?). Ráno jsme si dali budíka, abychom neprošvihli východ slunce. Některé části ledu mají krásně modrou barvu, která v ranním slunci krásně vynikla. Asi o půl deváté jsme dojeli zpátky před ledovec na oficiální turistické chodníčky, které byly v tu chvíli ještě totálně prázdné. Chodníčků je na svahu před ledovcem asi 10 kilometrů, aby měli návštěvníci možnost prohlédnout si 5 km dlouhou přední stranu ledovce vysokou 50 - 60 metrů co nejlépe. Jsou vyrobeny z kovových roštů, které ani za mokra nekloužou a spoustou laviček pro pozorování vsedě. Chodníčky jsou asi metr nad úrovní terénu, takže místní fauna se může vesele pod turisty prohánět. Celé dopoledne jsme na ledovec statečně čučeli, ale nic moc se nedělo, přestože bylo krásné slunečné počasí. Po obědě jsme se vrátili na naše pozorovací stanoviště u ledovce a čekali dál. Okolo půl třetí spadla velká kra, která od ledovce postupně celé dopoledne odtávala. Spokojení, že jsme aspoň něco viděli, jsme si šli na jiné vyhlídky prohlédnout další části ledovce.
Protože celý den svítilo sluníčko, desítky malých ker postupně odpadávaly, ale okolo půl čtvrté, kdy už jsme se chtěli pomalu balit, se začaly dít věci. Z ledovce začaly odpadávat celé sloupy, které vždy s ohromným duněním dopadly do jezera po ním. Během další hodiny spadlo asi 5 obrovských ker, na které jsme čekali regulérní osmihodinovou šichtu! ;) Za celý den jsme ale po chodníčkách zdolali asi 1000 schodů nahoru a 1000 dolů, takže to žádná flákačka nebyla!!!
A už padá...
...a támhle další...
....a další...
...a další!
Večerní setkání s liškou šedou (místně zorro gris).
Mrchožrout Karančo jižní (místně Carancho a latinsky Caracara plancus)
Žádné komentáře:
Okomentovat