Konečně čokoláda!

úterý 23. 10. 2012

Na severu Nikaraguy v městě Matagalpa jsme se konečně dostali na prohlídku místní malé čokoládovny. Kávové plantáže jsou na každém kroku, ale čokoláda tu kupodivu moc nefrčí, přestože kakaovníky jsme viděli několikrát. Čokoláda se dokonce nedá koupit ani v obchodě. Je tu moc teplo a čokoláda se hned rozteče.

Postup výroby čokolády jsme si prohlédli v Castillo del Cacao, kakaovém hradě, kde nás prováděla sympatická slečna s pletí stejné barvy jako výsledný produkt továrničky. Výrobní proces je vcelku jednoduchý. Z plodů kakaovníku se v době sklizně, tedy v březnu, vyloupají semínka, která jsou bílá a sladká. Ta se nechají 3 dny v suchu fermentovat a pak se 2 dny suší na slunci. Takto upravené boby se dovezou do továrny, kde se 30 minut praží. Potom se ručně (!) rozdrtí pomocí tradičních třecích kamenů a ze směsi se strojově odstraní slupky, které se pak používají na zpětné hnojení kakaovníků. Nahrubo rozdrcené kakao se smísí s cukrem a znovu několikrát pomele. Žádné další přísady se do místní čokolády nepřidávají, dokonce ani mléko ne. Vzniklá čokoláda se pak zahřívá na 45°C, aby vznikla jemná pasta, která se může smísit s dalšími ingrediencemi, oříšky či kávovými boby. Další postup probíhá opět ručně. Dvě dámy nalijí čokoládu do plastových formiček, nechají vychladnout, vyklepou, ručně zabalí do staniolu a polepí etiketou.

Továrnička vyrábí čokoládu se 75% nebo 50% kakaa, s různými aditivy, jako kešu oříšky, kávová zrna nebo hrubě namleté kakové boby. Dalším produktem jsou rumové bonbóny, kdy se tekutá čokoláda smísí s třtinovým rumem a vznikne tak jemná měkčí hmota se slabou příchutí rumu. Závěrem prohlídky, která stála 150 Cordob/os (120 Kč), jsme dostali ochutnat tekutou čokoládu i různé druhy hotových výrobků včetně rumových bonbónů, které nám zachutnali nejvíc. Na další strastiplnou cestu jsme se samozřejmě adekvátně zásobili.

Castillo del Cacao alias Kakaový hrad.

Zde se kakaové boby opraží.

Boby řádně pražené.

Drcení probíhá po staroindiánsku. Holt turisté mají radši iluzi doby kamenné, než průmyslové revouce.

A tady již stroje berou lidem práci. Mlýnek na jemější mletí.

Věrka si dělá pečlivé poznámky pro případ, že by jí doma nečekaně došla zásoba kupované čokolády.

Čokoláda v tomto mísiči si přímo říká o pořádnou degustaci. 

Balení hotových čokolád je také ruční práce. Otázkou zůstává, kdo nakonec sbalí průvodkyni.

Společně se dvěma německými souputníky....

...tvoříme dokonalou výstupní kontrolu.

A na závěr malá ukázka místní čokoprodukce.