středa 17. 10. 2012
V jihozápadním cípu Nikaraguy, u Tichého oceánu nedaleko hranic s Kostarikou leží pláž La Flor. Pláž je hnízdištěm několika druhů želv, které v sezóně připlouvají po tisících, aby zde mohly naklást svá vajíčka. Želvy připlouvají zásadně v noci, neohrabaně vylezou na pláž a během asi půl hodiny nakladou až 100 vajec do hloubky asi 40 cm. Pak se pomalu vrátí do moře a nechají vajíčka svému osudu. Vejce jsou v písku asi 40 - 60 dní a pak se z nich vyklubou malé želvičky přibližně 5 cm dlouhé, které se musí prokopat vrstvou písku a pak dolézt až do moře. I líhnutí malých želviček se děje v noci a želvy se orientují podle světla. Moře je ve tmě světlejší než pevnina, a tak želvy vědí, kudy lézt.
Playa La Flor je vlastně vojenská základna, oplocená a střežená. Vojáci vybírají čerstvá hnízda a nechají želví vajíčka vyvíjet se v pytlích s pískem v bezpečí své základny. Včas je odnesou zpátky na pláž a zahrabou, aby se želvy mohly přirozeně vyhrabat a dostat do moře. Kdyby se želví hnízda neodnesla, hrozilo by, že je vyberou lidé, kteří želví vejce prodávají, nebo je sežerou psi a ptáci.
My jsme k pláži dojeli ve středu večer a za 200 Cordob /os (160 Kč) jsme se mohli podívat, jak to s želvičkami dneska vypadá. Mohli jsme svítit jen červeným světlem a dávat si pozor, kam šlapeme, abychom nezašlápli malou želvičku nebo nevstoupili do kruhu namalovaného v písku, který označuje hnízdo. Na pláži jsme strávili asi 2 hodiny a viděli několik malých želviček, které s vypětím všech sil přelézali malinké kopečky písku. Naprosto nechápeme, jak se ty chuděrky můžou vyhrabat ze 40 cm vrstvy vlhkého písku. Pak k našemu průvodci přišel jiný a upozornil ho, že připlula jedna želva, která bude snášet vajíčka. Všichni turisti, bylo nás tam asi 10, se k želvě seběhli. Měli jsme zakázáno svítit, svítil pouze průvodce a to tak, aby želva vylezla až nahoru na pláž, kam nesahá příliv.
Dalo jí to hodně práce, ale nakonec vylezla až nahoru a začala si hrabat hnízdo. Dělala to velice šikovně zadníma nohama tak, že díru zakryla vlatním tělem, takže dovnitř nebylo vůbec vidět. V této fázi se na želvu nesmí svítit a nesmí být rušena žádnými zvuky. Za chvíli začala klást vajíčka a průvodce odhrnul písek za jejími zády, abychom viděli do hnízda. v této fázi se už svítit může, ale pouze za želvu, nikdy ne před ní. Viděli jsme, jak do překvapivě velké díry pod želvím tělem postupně padá asi stovka měkkých bílých dokonale kulatých vajíček. Po "porodu", který trval asi 15 minut, želva šikovnými pohyby všech čtyř končetin zahrnula díru tak, že bychom nepoznali, kde hnízdo zanechala. Pak se vydala na cestu zpátky k moři.
Tento večer jiná želva na pláž nepřiplula, ale nám to bylo jedno. I tak to byl působivý zážitek. Přespali jsme na parkovišti u pláže a nikdo neřešil, že za kempování v blízkosti pláže se vybírá nehorázný poplatek 500 Cordob (400 Kč). Ráno jsme se na pláž podívali znovu. Všude kolem ležely měkoučké suché bílé slupky od vajíček a po pláži se promenádovaly desítky kondorů, kteří s gustem vybírali některá zapomenutá hnízda.
|
Poměrně nenápadná pláž. |
|
Hladoví kondoři cítí příležitost dát si do zobáku. |
|
Jeden krade a dva hlídají. |
|
Želví hnízdo po zásahu hladového kondora. |
|
Některá místa jsou posetá skořápkami od želvích vajíček. |
|
Náhradní líheň v záchranné stanici. |
|
Jelikož je stanice zároveň vědecká, tak nepřekvapí ani udržovaná nástěnka. |
|
Dobrou zprávou jistě je, nikaragujská armáda je k obraně vajec připravena! |
Žádné komentáře:
Okomentovat