Boj s byroktatickou obludou

Co se týče auta, tak mám v podstatě dvě zprávy. A jak už to bývá, tak jedna je dobrá a druhá ne. Pozitivní je, že auto je v pořádku, respektive ho nikdo v průběhu cesty nevykradl, nebo nějak nepoškodil. Špatnou zprávou je fakt, že je stále v přístavu. Dnes se mi tam (po týdnu nejrůznějšího papírovaní) podařilo prokousat  a auto zkontrolovat. Nic tu nejde úplně hladce. Kupříkladu auto je zamčené ve skladu, ke kterému se dnes hodinu hledal klíč. Ten se nakonec nenašel, takže jsem musel donutit jednoho chlapíka, aby dveře vypáčil. Šlo to poměrně lehce. Klíč od auta, který měli k dispozici, jsem jim ale pro jistotu zabavil (zajímavé je, že ani nijak neprotestovali).
Kdy se mi podaří dostat auto z přístavu je stále nejasné. Nikdo není schopen říct, co je ještě potřeba udělat a pokud se něco ráno dohodne, tak odpoledne už to neplatí. Způsob, jakým se tady pracuje, je pro Evropana značně nepochopitelný, o rozklíčování celého úředního procesu ani nemluvě. Jednoznačné je pouze to, že tu nikdo nikam nespěchá a odkládat věci na zítřek je snad národní povinností. 
Takže nezbývá, než nepolevovat a věřit v lepší zítřky (portugalsky zítra = amanhã. Podobnost se slovem maňána je čistě náhodná :-).

3 komentáře:

  1. Jiříku vydrž a pohroz, že jestli Tě naserou, tak že voláš svému právníkovi, který je ochoten na jejich náklady přiletět a poslat je k soudu :)

    OdpovědětVymazat
  2. Díky za nabídku právníku. Ale spíš bych potřeboval dobrovolníka, který bude neustále držet brokovnici u hlavy mého agenta....

    OdpovědětVymazat
  3. Zrovna jsem si říkal, že bych změnil práci. Myslím že by se mě to líbílo, takže jako dobrovolník se hlásím :-))) (pokud jste ještě káru nedostali).
    David, Ostrava

    OdpovědětVymazat