Monterrico

čtvrtek 8. 11. 2012 a pátek 9. 11. 2012

Už ve středu odpoledne jsme se vydali z příjemné starobylé Antiguy nachytat trochu bronzu k pobřeží Pacifiku. Prudký sestup z 1500 m n.m. až k hladině moře nedělal mým ušním bubínkům vůbec dobře. Každopádně po několika vyrovnávacích zastávkách jsme ve zdraví dorazili k přívozu do La Avellany, odkud nás šikovní převozníci přeplavili přes mangrovníkové porosty i s autem do Monterrica, do kterého silnice nevede.

Naivně jsme si mysleli, že celý další den strávíme koupáním v moři. Asi jsme si měli lépe přečíst průvodce, kde se kromě lákání na dlouhatánskou pláž píše také: mocný příboj a výhled na mocný oceán. Pláž měla krásný jemný tmavý písek, ale příboj byl opravdu tak mocný, že jsme si díky obrovským vlnám nezvládli smočit ani nohy. No nevadí, aspoň jsme se čvachtali v hotelovém bazénku. Stejně jsme v tom vedru moc dlouho na slunci nevydrželi.

Odpoledne jsme zašli do návštěvnického centra místní přírodní rezervace a omrkli místní faunu čítající aligátory v betonovém bazénku, zelené leguány a želvy, pro které tu mají chovnou stanici. Mořské želvy nakladou na pláž vajíčka, zaměstnanci rezervace je vyberou a opět zahrabou na chráněném místě. Chrání tak vejce před zloději a predátory. Až se malé želvičky vylíhnout, donesou je zaměstnanci zpátky na pláž. Atrakcí pro turisty je "adopce" malé želvičky, kterou si koupíte za 10 Q (25 Kč) a pak s ní závodíte, aby se jako první dostala do moře. Želvička se pár vteřin srdnatě sune po písku směrem k moři za vydatného povzbuzování svého adoptivního rodiče a nakonec ji smete tak vysoká vlna, že nechápu, jak to může ta chuděra vůbec přežít.

Druhý den brzy ráno jsme vyrazili na vyhlídkovou plavbu po laguně zarostlé mangrovníky, hyacinty, lekníny a rákosím (50 Q/os, t.j. 125 Kč). Měl to být výlet hlavně za exotickým ptactvem, ale viděli jsme jen volavky a vodní kuřata. Každopádně východ slunce na laguně a proplétání se hustým porostem taky stálo za to.

Přívoz z La Avellany do Monterrica.

Přístaviště v Monterricu.

Mohutný pacifický příboj.

Líheň mořských želv ve stanici přírodní rezervace.

Čerstvě vylíhlá želvátka se připravují na svou pouť do oceánu.

Vypouštíme malé želvičky...

...které se s vypětím všech sil sunou pro ně nekonečnou dálku do vln oceánu.

Tento vodní živočich zakončil svou životní pouť na trase moře-rybářská síť-rybářův krámek-gril-naše žaludky.

Ranní plavba po laguně.

Místní rybář. V pozadí guatemalské sopky.

Husté mangrovníky.

Antigua

neděle 4. 11. - středa 7.  11. 2012

Antigua je jedno z nejhezčích a nejzachovalejších středoamerických koloniálních měst. Byla hlavním městem Guatemaly až do roku 1776, kdy ji zničilo zemětřesení. Zemětřesení a následné sesuvy půdy jsou tu stále velmi časté díky blízkosti hned tří sopek - Agua, Acatenango a Fuego. I

my jsme tady jedno menší zemětřesení zažili. Nejprve jsme si mysleli, že kolem našeho hotýlku projelo po kostkaté cestě obzvlášť velké auto. Když ale otřesy neustávaly, vyšli jsme na terasu a viděli, jak se houpou pouliční kampy. Otřesy trvaly asi dvě minuty. Pak jsme se dozvěděli, že epicentrum zemětřesení bylo od nás asi 150 km na sever, mělo sílu 7,2 Richterovy stupnice a poničilo pár menších měst. Reportáž o tomto zemětřesení se objevila i v českých médiích.

V Antigue jsme se ubytovali v malinkém rodinném hotýlku nedaleko centra za krásných 110 Q za pokoj (275 Kč). Jinde nám při pohledu na naší barvu kůže nabízeli pokoj za 50$ - celkově si všichni Středoameričani myslí, že turisti vždycky pochází z USA a platí v dolarech.

Antigua je plná pěkných kostelíků, starobylých budov a malebných zákoutí. Na náměstí v podvečer vyhrávají indiáni na maramby - něco jako velké xylofony. Obchody jsou připravené na turisty a plné lákadel. Velmi populární jsou klenotnictví, kde za nehorázné ceny nabízí šperky z různobarevného jadeitu. Všude jsou moderní kavárničky a hospůdky. Velkou část města, kousek od centra, zabírá tradiční trh. Je plný exotického jídla, jako jsou sušení leguáni a různé mořské potvory. Povinně jsme si k snídani dali polévku z mořských plodů s krabem a mušlemi. Po trhu se dá bloudit dlouhé hodiny a nakupovat suvenýry nebo zajímavé chuťovky.

Hodinová věž - jeden ze symbolů Antiguy.

Indiánské tržiště před rozvalinami kostela, které zničilo zemětřesení.

Vulkán Agua tvoří dominantu nad městem.

Zajímavé kování na historických dveřích některých domů.

Policie bdí nad dodržováním pravidel silničního provozu.

Podvečerní pohoda v podloubí na hlavním náměstí.

Stará veřejná prádelna.

Nekonečné tržnice s cetkami pro turisty.

Nechybí tento suvenýr v nějakém místním kostele?

Autobusové nádraží s nablýskanými pány guatemalských silnic.

Výběr jídel je tu široký.

Využili jsme služeb místního lazebníka. K dokonalosti zbýva už jen zastřihnout knírek.

Archeologické naleziště Quiriguá

pátek 16. 11. 2012

Po cestě zpátky z Río Dulce na západ Guatemaly jsme si udělali zastávku v archeologickém nalezišti, kde se nachází největší mayské stély na světě. Po cestě jsme museli zastavit na železničním přejezdu, v Gutemale nejezdí vlaky, ale po kolejnicích se dopravovaly trsy banánů z plantáží. U vjezdu k památce jsme zaplatili další nehorázné vstupné (80 Q/os, t.j. 200 Kč) a po chvíli už se prakticky sami procházeli po celém nalezišti.

Stély tu mají vážně veliké, největší měří 8 m a váží 65 tun, ale jinak naleziště oproti honduraskému Copánu hodně zaostává. Stély nemají zdaleka tak propracované reliéfy a na zobrazené vizualizaci jsme se dlouho nemohli zorientovat. Pak nám kdosi řekl, že spousta staveb ještě není odhalená, takže jsme pochopili, že ty dvě hromady hlíny poroslé vegetací je hřiště na pelotu a kdesi v pralese za neprostupnou flórou naleziště ještě pokračuje.

No, aspoň jsme mohli pozorovat místní pestrobarevné ptactvo, které v areálu hnízdí a rádo využívá klidu z nedostatku návštěvníků.

Takhle nějak to tu dřív vypadalo.

Stéla. Pro porovnání pohleďte na dvě turistky standardního (středoevropského) vzrůstu.

Mayská historie byla dosti pohnutá. Podle posledních výzkumů směrem doprava.

Jeden z nejcennějších mayských kamenů. Alespoň podle cen v místních zastavárnách.